Jak je již z názvu patrno, pozemní hokej v Rakovníku nemá až tak dlouhou tradici a v rámci rakovnických sportovních odvětví se řadí k jedněm z těch nejmladších. Ale i přes kratší historii si stačil v rámci rakovnického okresu získat na popularitě a je stále více oblíbeným sportem.
Pojďme se ale podívat na samotný začátek tohoto výjimečného sportu v našem městě.  To aby se tento sport dostal do našeho města, potřebovalo řádku nadšenců, kterými byli Charvát, Přibík a Rojík. Tito pánové v roce 1972 založili první oddíl pozemního hokeje mužů při TJ Lokomotiva Rakovník. Družstvo se později přihlásilo do nejnižší divizní soutěže, která již v té době byla rozběhnutá. Veliké úspěchy ale družstvo z počátku neslavilo, téměř půl roku nedokázali vyhrát. Což nebylo velkým překvapením vzhledem k nepříliš dlouhé přípravě. V první roce svého působení v soutěži družstvo odehrálo 24 zápasů se skórem 4 výhry, 6 remíz, 14 proher. Rakovničtí nadšenci se ovšem těmito výsledky nenechali odradit a bojovali dále. O pět let později mohli díky své píli oslavit postup do druhé národní ligy, kde hned první sezónu obsadili čtvrté místo, a tím se v této soutěži udrželi.
Rakovničtí pozemkáři často nastupovali také k halovým turnajům, kde patřili k těm nejlepším. V druhé národní lize vystupovali ještě několik příštích ročníků, třikrát po sobě obsadili třetí příčku.
V letech 1982-83 vybojovali historicky první místo a zajistili si tak možnost zahrát si v kvalifikaci o postup do nejvyšší republikové soutěže. Kvalifikace se bohužel v tomto roce z důvodů reorganizací soutěží nemohla uskutečnit.
Rakovničtí muži si to ovšem vynahradili hned následující ročník, kdy celý ročník opět ovládli a kvalifikace jim vyšla také na výbornou, kdy neinkasovali jedinou vstřelenou branku. Sen se jim tedy splnil. Ovšem postup do nejvyšší soutěže nebyl úplně bezproblémový. Největším problém bylo, že hráčům chybělo vlastní hřiště. (do té doby hostovali na stadionu ČKZ). Prostory pro trénink jim poskytovalo škvárové hřiště u sokolovny, které pozemkáři vybudovali vlastními silami. Po dlouhých a složitých jednáních se podařilo vyzískat plochu pro výstavbu hřiště v sídlišti Pod Nemocnicí (dnes minigolfové hřiště).
V nejvyšší soutěži se bohužel rakovničtí muži dlouho neohřáli. V prvním ročníku dokázali pouze třikrát remizovat. Vyhrané 3 body jim stačili pouze na poslední místo a sestup zpět do nižší soutěže. Následující roky se pravidelně umísťovali na předních pozicích, ale návrat do nejvyšší soutěže se podařil až po 6 letech.
Pod vedením trenéra Repčíka začala tvrdá příprava, která měla za cíl udržet nejvyšší soutěž. Cíl se nakonec podařilo splnit i díky hostujícím hráčům z Kadaně.
V halové části soutěže postoupili mezi elitu – prvních šest týmů ČSFR – a ve finále halového přeboru ČSFR se usadili na pátém místě.

První historický úspěch přišel v roce 1991, kdy se v Praze konala Velká cena Prahy v halovém pozemním hokeji.  Dokázali porazit všechny. Celý turnaj navíc odehrál tým bez střídání, když odcestoval pouze v pěti hráčích. Finálový zápas skončil remízou a tak o vítězi musely rozhodnout penalty, v nichž byli naši muži lepší. Hráči Hraba, Mikeš, Chytrý, Čermák, Čech a Hlína se tak stali poprvé v historii držiteli ceny Prahy pro rok 1991.
Na vítězné vlně se muži vezli i následující sezónu 1992/1993, kdy vyhráli nejvyšší první ligu. Tím si zajistili účast v Poháru mistrů evropských zemí pro rok 1994.
Počátkem toho roku je klub přejmenován na Hockey Club 1972 Rakovník.
Pro ligový ročník 1995 byla schválena zásadní, pro Rakovník velmi nepříznivá zpráva. Došlo k zákazu hrát zápasy na škváře a nekvalitních travnatých površích. V podzimní části museli odehrát domácí zápasy na propůjčeném hřišti TJ Zátiší a v jarní části se přesunuli na hřiště Slavia Praha, kde hráli na umělé trávě.
Další roky se hráči pravidelně umísťovali na vyšších příčkách. Za zmínku stojí Velká cena Prahy, kde hráči obsadili druhé místo, a nejlepším brankářem turnaje se stal Pavel Hraba. Někteří rakovničtí hráči patřili v té době k oporám reprezentačních řad. Velkým úspěchem bylo druhé místo z halového mistrovství Evropy juniorů do 21 let ve švýcarském Luzernu, kterého se účastnili jmenovaný Pavel Hraba, Radek Ostaš a Petr Procházka. Prvně jmenovaný získal v roce 1995 páté místo v anketě pozemní hokejista roku. (vyhrát anketu Pozemkář roku se mu daří o tři roky později, 1998). Stejný hráč byl vyhlášen nejlepším gólmanem halového mistrovství Evropy mužů, které se konalo v lednu roku 1997. Česká reprezentace zde získala stříbrné medaile.
V ročníku 1996/1997 přichází druhý nejlepší výsledek pro rakovnické muže, když získávají druhé místo a stávají se vicemistry republiky.
Ročník 1999/2000 je pro rakovnické barvy zajímavý v tom, že název nejvyšší soutěže mužů je pojmenován podle sponzora – Rakovnických keramických závodů – Rakoextraliga.

Abychom měli historii klubu kompletní, nesmíme také opomenout družstvo žen, které si na svůj zrod muselo pár let počkat. První družstvo žen v Rakovníku bylo založeno v roce 1989. Hned v prvním ročníku 1989/1990 se v krajské soutěži umístily na druhém místě. Bohužel to byla jen vlaštovka. Následující roky se vlekly problémy, které byly způsobeny především špatným přístupem žen k tréninkům i mistrovským zápasům. Nedařilo se jim, a tak se spekulovalo o tom, zdali mělo vůbec význam se do soutěže přihlašovat. Následující roky nebyly nikterak výraznější. Družstvo přišlo o nějaké hráčky, které odešly na hostování a výkonnost družstva nezvedl ani příchod opor z Kadaně.
Soutěžní ročník 1994/1995 vypadal nadějněji, ale ani rozšíření kádru o hráčky z mladšího dorostu a hostující dorostenky ze Slavie Praha nebylo řešením, a ženy v jarní části prohrály všechny zápasy, aniž by vstřelily jediný gól. Skončily poslední a HC 1972 Rakovník se rozhodlo, že je nebude příští rok do soutěží přihlašovat.
Do soutěží se tak zapojuje družstvo v sezóně 1996/1997 a to ve druhé lize, kde získávají druhé místo.
Pro následující ročník byl stanoven hlavní cíl – postup do nejvyšší soutěže, to se bohužel nepodařilo. V halovém hokeji se hráčkám nedařilo o mnoho lépe, nastupovaly v první lize.
V roce 1999 se hráčky přeci jen podívaly do nejvyšší halové soutěže.
V sezóně 2000/2001  postupují ženy do vytoužené I. Ligy, kde podávají průměrné výkony.
V roce 2002 přebírá rakovnické ženy trenér a zkušený hráč HC 1972 Rakovník Radek Ostaš, který bere přípravu pevně do svých rukou. Ženy začínají pravidelně a poctivě trénovat, a tím se začínají také dostavovat první úspěchy. V roce 2003 se ženy pravidelně umísťují na třetí příčce, ačkoliv měly druhé místo nadosah, dokonce dokázaly jako jediné porazit několikanásobného mistra ČR pražskou Slavii a to i přesto, že jejich družstvo tvoří nadpoloviční většina dorostenek, které se opírají o zkušenosti starších hráček. Také v hale získávají ženy třetí místo.
Následující roky se nesou ve stejném duchu, ženy sbírají jak v halových, tak ve venkovních soutěžích třetí místa. Jejich herní dovednosti se ale stále zlepšují a mezi soupeřkami už jsou brány jako rovnocenné. Jejich píle a snaha a vedení trenéra Ostaše nese pro rakovnické ženy ovoce. V ročníku 2006/2007 se na hřišti SK Slavia Praha stávají poprvé (a prozatím naposledy) Mistrem České republiky. Zajišťují si tím účast na evropském poháru, který hned v následující sezóně 2007/2008 hostí právě na domácí půdě.

Rok 2002 je pro rakovnický pozemní hokej velkým milníkem. Nejen, že klub slaví 30 let své působnosti v tomto městě. Ale k těmto „kulatým narozeninám“ si dopřává i jednoho významného daru. Slavnostně se otevírá nový sportovní areál s umělou trávou.